Česká republika, jako jedna z nejotevřenějších ekonomik světa, prochází v posledních měsících zásadní transformací svých obchodních tras. Data z celní správy a Ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že proces „de-risking“ (snižování závislosti na rizikových trzích) přestal být jen politickým heslem a stal se statistickou realitou. Zatímco podíl Ruska v českém exportu klesl na historické minimum blízké nule, dochází k překvapivě rychlému nárůstu obchodní výměny se zeměmi jihovýchodní Asie a vybranými státy subsaharské Afriky.
Ústup z Východu a stagnace v Číně
Analýza meziročních trendů ukazuje, že český export do Číny poprvé od roku 2010 nevykázal růst, ale stagnaci. České firmy se začínají obávat nejen geopolitických rizik, ale i rostoucí technologické soběstačnosti čínského trhu. Naopak dovoz z Číny zůstává vysoký, zejména v oblasti komponentů pro zelenou energetiku, což vytváří tlak na obchodní bilanci.
- Rusko: Export tvoří méně než 0,3 % celkového objemu (především léky a specifické potraviny nepodléhající sankcím).
- Ukrajina: Data ukazují nárůst o 45 % v oblasti technologií pro kritickou infrastrukturu a energetiku, což z ní činí klíčového partnera pro budoucí rekonstrukci.
Noví tygři v českém portfoliu: Vietnam, Indie a Indonésie
Skutečným překvapením jsou data z regionu ASEAN a indického subkontinentu. Indie se pro české strojírenství a obranný průmysl stala v uplynulém roce strategickým trhem číslo jedna mimo Evropskou unii.
- Indie: Nárůst exportu o 22 % – dominují energetická zařízení, dopravní technika a software pro bankovní sektor.
- Vietnam: Díky dohodě o volném obchodu (EVFTA) vzrostl vývoz českých potravinářských technologií a environmentálních řešení o 18 %.
- Indonésie: Stává se klíčovým odbytištěm pro české technologie v oblasti smart cities a kybernetické bezpečnosti.
Diverzifikace jako lék na evropskou stagnaci
Vzhledem k tomu, že německá ekonomika, náš největší obchodní partner, prochází obdobím nízkého růstu a strukturálních změn v autoprůmyslu, je diverzifikace pro české firmy otázkou přežití. DataReport zjistil, že firmy, které v posledních třech letech investovaly do poboček v Asii nebo Americe, vykazují o 12 % vyšší ziskovost než ty, které zůstaly fixovány výhradně na vnitřní trh EU.
Role státu: Exportní garance a diplomatická podpora
Změna v datech koreluje s aktivnější rolí státních institucí jako EGAP a ČEB. Podíl pojištěného exportu do netradičních destinací vzrostl o třetinu. Státní podpora se přesunula od velkých investičních celků k podpoře středně velkých technologických firem (SME), které vyvážejí produkty s vysokou přidanou hodnotou, nikoliv jen polotovary.
Český export se úspěšně „odpojuje“ od nestabilních východních trhů. Klíčovou výzvou však zůstává, zda dokážeme v asijských zemích konkurovat nejen kvalitou, ale i cenou a rychlostí inovací. Data jasně naznačují, že centrum ekonomické gravitace se pro české vývozce definitivně přesouvá na jih a východ od Himalájí.
