Zatímco politické proklamace o dekarbonizaci a energetické nezávislosti plní titulní strany, technická data z dispečinku ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) za první kvartál roku 2026 vykreslují mnohem dramatičtější obraz. Česko se nachází v situaci, kdy instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (FVE) poprvé překonal hranici 7 GWp, což je srovnatelné s výkonem tří Temelínů. Problémem však zůstává distribuce a stabilita v čase, kdy slunce nesvítí.
Fenomén „kachní křivky“ v českém prostředí
DataReport získal exkluzivní přístup k analýze denních diagramů zatížení. V jarních měsících roku 2026 se v Česku naplno projevil efekt tzv. „kachní křivky“ (duck curve). Během poledních hodin, kdy solární panely na střechách domů i v průmyslových parcích vyrábějí maximum, klesá čistá poptávka po elektřině ze sítě téměř k nule. Tradiční uhelné a jaderné bloky však nelze tak rychle regulovat.
- Důsledek: Česko bylo v březnu 2026 nuceno rekordně často exportovat elektřinu za záporné ceny, nebo v krajních případech dálkově odpojovat velké solární parky, aby nedošlo k přetížení soustavy.
- Ekonomický dopad: Provozovatelé distribučních soustav (ČEZ Distribuce, EG.D, PRE) museli v roce 2026 investovat o 22 % více do posílení trafostanic, než původně plánovali.
Akumulace jako úzké hrdlo transformace
Data z registru instalací ukazují, že ačkoliv počet domácích bateriových úložišť vzrostl o 45 %, celková kapacita akumulace v Česku stále nepokrývá ani 5 % denní špičky. Velká průmyslová úložiště a přečerpávací vodní elektrárny jsou v roce 2026 vytíženy na 98 % své kapacity. Bez urychlené výstavby velkokapacitních baterií a vodíkových elektrolyzérů hrozí, že další miliardové dotace do solárů budou z pohledu celkové efektivity sítě neúčinné.
Ceny elektřiny: Stabilita vs. volatilita
Statistiky z burzy PXE ukazují zajímavý paradox. Zatímco průměrná cena silové elektřiny v roce 2026 mírně klesla, její volatilita (kolísání) se zdvojnásobila. Pro koncové uživatele to znamená konec éry jednoduchých fixací. Budoucnost patří dynamickým tarifům, které motivují spotřebitele (a jejich chytré spotřebiče), aby prali, nabíjeli auta a ohřívali vodu v časech přebytku, tedy kolem poledne.
Predikce pro zimu 2026/2027
Analytický model DataReportu, který pracuje s historickými daty o osvitu a spotřebě, varuje: pokud bude nadcházející zima teplotně podprůměrná a větrná produkce ze severu Evropy (Německo, Polsko) vypadne, bude Česko poprvé od roku 2022 závislé na plynových elektrárnách v míře, která může opět vyhnat ceny pro koncové odběratele nahoru o 15–20 %.
Česká energetika v roce 2026 vyhrála bitvu o instalovaný výkon, ale začíná prohrávat bitvu o stabilitu sítě. Data jasně ukazují, že příští dva roky musí být ve znamení investic do chytrého řízení (Smart Grids) a akumulace, jinak hrozí, že zelená energie zůstane „uvězněna“ v místech výroby bez užitku pro zbytek země.
